Ráno si trošku přivstaneme a využijeme zdejší sedmdesátikilometrovou dálnici napříč ostrovem k tomu, abychom zahájili prohlídku severu co nejdříve. Po kolena ponoříme nohy do křišťálově čisté vody řeky Henan a projdeme se proti proudu obklopeni deštným lesem. Procházka řekou nabízí krásné výhledy a my si vychutnáme tu osvěžující dávku matky přírody všude kolem nás.
Vyhlídkou z restaurace na záliv Šioja a ostrovy Mijagi a Kouri, která se nachází přímo nad vesnicí Ogimi, zahájíme exkurzi, kde se pokusíme něco dozvědět o tajemství dlouhověkosti. Ve vesnici totiž žije nejvíce stoletých lidí na počet obyvatel na světě. Pokud má být nějaká vesnice na Okinawě opravdu klasická se všemi atributy původního života a zvyků, pak je to bezpochyby právě tady.
Pokračujeme dál na sever po scénické silnici podél pobřeží až konečně dorazíme na mys Hedo, nejsevernější bod ostrova. Unášíme se pozorováním krásy, síly a velkoleposti oceánu kolem nás. Na druhém konci vrcholky pohoří Hedodake a všude “ohlušující” ticho. Nenajdete tam žádné restaurace a dokonce ani stojan se suvenýry.
Z mysu Hedo se pomalu vracíme zpět, ale rozhodně to vezmeme druhou stranou. Delší, zato horší cestou. Aut po ní už moc nepotkáme, zato na nás čeká spousta dalších úchvatných vyhlídek, ananasových políček a “zapomenutých” vesniček.
Je nejvyšší čas dát si odpolední kávu a tu mají v Hiro coffee farm jak jinak než čerstvou a vynikající. Paní Kanako, dcera zakladatele Hirojošiho, nás malou rodinnou farmou provede a ukáže nám celý proces pěstování kávy od právě naklíčených kávových bobů až po vzrostlé kávovníky. A nejen to, na farmě pěstují i banány a další tropické ovoce.